Ze „stezky strachu“ oblíbeným parkem
„Spíš než park mi to připadalo jako stezka strachu a rodiče mi vždycky říkali, ať se této části města vyhýbám,“ vzpomíná na starou Alejku studentka broumovského gymnázia. Jak se městu podařilo změnit obávané zarostlé údolí ve vyhledávané místo k zastavení, odpočinku, sportu a v dějiště řady kulturních akcí?
Alejka je součástí zeleného prstence obepínajícího historické centrum města Broumova. Jméno dostala podle jírovcové aleje, která byla podél promenády v horní části parku založena už na počátku 19. století. Park měl v minulosti výstavní podobu a kypěl společenským životem, navzdory tomu i své výhodné poloze však začal po druhé světové válce strádat chybějící péči. Postupem času Alejka zpustla natolik, že se jí lidé začali vyhýbat.
Broumovská radnice se rozhodla neutěšený stav Alejky řešit a s podporou Nadace Proměny jí vrátit někdejší lesk. Záměrem města bylo navázat na starou promenádní tradici parku a zároveň jej přizpůsobit současným uživatelům.
Ke spolupráci byl přizván architektonický ateliér AND. Nad studií, kterou tvůrci navrhli na základě podkladů od města, návazně proběhla veřejná diskuze. Na dvou setkáních i v rámci úvodního anketního šetření měli obyvatelé Broumova možnost vyjádřit názory nejen k architektonickému návrhu, ale i k budoucímu využívání parku. Architekti pak tyto výstupy zohlednili ve finálním řešení.
Nadace iniciovala také několik dalších akcí pro veřejnost – například literárně-výtvarnou soutěž nebo odpoledne v parku spojené s aktivním využitím prostoru. Kromě seznámení se s projektem měly místním pomoci navázat k místu nový vztah a ztotožnit se s jeho plánovanou proměnou. Žáci místní základní školy zaznamenávali celý průběh projektu do „deníku proměn“, studenti z místního gymnázia zase natočili sérii reportáží. O všech aktualitách se místní obyvatelé dozvídali ze speciálního zpravodaje.
Důležitou součástí proměny parku byla obnova jírovcové aleje. Tu původní sice nahradilo v 80. letech 20. století nové stromořadí, ale výsadba byla provedena neodborně a bez následné péče stromy neprospívaly. Na základě pečlivé odborné analýzy a po projednání s veřejností se proto město rozhodlo pro radikální, ale nejlepší z možných řešení: vykácet všechny stromy a nahradit je novými. Citlivému tématu byla věnována samostatná informační kampaň, která zahrnovala i veřejné diskuze a přednášky odborníků. Vznikl také kreslený komiks vysvětlující jednotlivé kroky obnovy parku. Lidé mohli hlasováním rozhodnout, jakým stromem z odborníkem vytipovaných druhů si přejí novou alej osázet – a vybrali si znovu jírovec. Do vysazování už vzrostlých stromků se zapojili žáci místních škol.
K dalším významným úpravám parku patří rekonstrukce cest a stržení a nová výstavba schodiště. V dříve nepřístupném prostoru vzniklo zcela nové dětské hřiště a také travnaté hřiště na míčové hry, pétanque nebo třeba žonglování. Do zpevněných břehů potoka byly zasazeny široké schody zvané „máchadla“, které umožňují sestup až k vodě, a přibyly také nové mostky. Někdejší bastion lze využít jako letní jeviště nebo venkovní učebnu – k sezení a jako hlediště i vyhlídka slouží opravené schodiště. Důležitou součástí parku je také soubor originálních informačních prvků vytvořených na míru místu, jeho příběhům a historii.
V obnovené Alejce proběhlo už mnoho veřejných setkání a akcí, které zakládají novou tradici, například májové promenádní koncerty, podzimní sportování, či lampionový průvod o Dušičkách. Město se dále věnuje rozvoji parku a nezbytné pravidelné péči o vybavení a zeleň.
Zaujal vás projekt obnovy parku Alejka? Další informace najdete zde.
Realizace tohoto projektu byla podpořena Nadací Proměny Karla Komárka v rámci grantového programu Parky.
zpět na seznam verze pro tisk
Jiráskovy sady – litoměřický „central park"
Přestože jsou Jiráskovy sady největším litoměřickým parkem, mají velkou spádovou oblast a nacházejí se v samém centru města, možnosti jejich využití byly ještě donedávna značně omezené a většina lidí místem pouze procházela. Cílem obnovy parku, která se uskutečnila v letech 2010–2015, bylo proměnit jej v moderní a funkční městský prostor.
Lesopark na vlnách
Vodní plochy a toky představují obrovský potenciál pro živý městský prostor. Maximálně jej využili v Sušici, kde se v letech 2009–2013 s podporou Nadace Proměny revitalizoval lesopark na říčním ostrově Santos. Zdařilá realizace dnes sklízí uznání široké i odborné veřejnosti. Má vaše město řeku, nebo snad dokonce také ostrov, ale současně i rezervy v jejich zapojení do veřejného prostoru? Inspirujte se Santosem!
Cesta za proměnou lesoparku V Zátiší
Snaha Vodňanských o oživení kdysi oblíbeného městského lesoparku je příběh o iniciativě a vytrvalosti. Začal před několika lety aktivitami občanského sdružení Vodňany žijou, do kterých se postupně zapojili místní lidé, organizace a instituce – a dnes má město v ruce promyšlené návrhy řešení celé lokality, vzešlé z nedávné architektonické soutěže.
Znovuzrozené parky v Kamenickém Šenově
Ještě před pár lety chyběl čtyřtisícovému Kamenickému Šenovu upravený veřejný prostor a na místě dnešních dvou parků byla nevzhledná džungle. Ve spolupráci s Nadací Proměny se však městu podařilo proměnit zanedbané plochy k nepoznání. Z původního porostu se přitom podařilo zachránit většinu vzrostlých stromů, a když se dnes parky procházíte, máte dojem, že tu byly odjakživa.
