Cesta za proměnou lesoparku V Zátiší
Snaha Vodňanských o oživení kdysi oblíbeného městského lesoparku je příběh o iniciativě a vytrvalosti. Začal před několika lety aktivitami občanského sdružení Vodňany žijou, do kterých se postupně zapojili místní lidé, organizace a instituce – a dnes má město v ruce promyšlené návrhy řešení celé lokality, vzešlé z nedávné architektonické soutěže.
Více než dvacetihektarový lesopark V Zátiší leží ve svahu na severním okraji Vodňan. Je z něj pěkný výhled na okolní krajinu a město, od kterého ho odděluje přilehlá soustava rybníků. Od 20. let 20. století tu stojí rybářská škola, k níž teprve nedávno přibyla Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Sedmitisícové Vodňany se tak staly univerzitním městem a právě tato událost byla jedním z impulsů, proč se Vodňanští rozhodli oprášit zašlou slávu prvorepublikového výletního místa.
Dalším významným podnětem byly pocitové mapy města, do jejichž tvorby se v roce 2010 zapojilo všech sedm vodňanských škol a také více než sedmina obyvatel. Vyplynulo z nich, že prostor Zátiší si lidé spojují s volným časem a příjemnými zážitky. Na mapy pak navázala letní architektonická dílna re:vodňany 2010, kde se studenti, učitelé a teoretici architektury územím zabývali v širším kontextu celého města. Jejich doporučení? Vytvořit ze Zátiší místo příjemných vycházek, korunovat jej vyhlídkou nebo rozhlednou a obnovit městské korzo, které dříve fungovalo na hrázi mezi rybníky.
V následujícím roce byl „projekt Zátiší“ rozpracován jako součást Strategického plánu rozvoje města, který vodňanská radnice vyvíjela za významného přispění veřejnosti. V roce 2012 přišel čas přejít od plánů a diskuzí k činům: během čtrnáctidenní letní dílny re:vodňany 2012 se skupina pozvaných sochařů a architektů pokusila oživit část lesoparku, přilákat sem návštěvníky a vzbudit v nich zájem o místo a jeho budoucnost. Na ploše jednoho hektaru vytvořili umělci bez nároku na honorář, s využitím místního dřeva a s vydatnou pomocí rybářských škol, skautů a místních i přespolních dobrovolníků několik dočasných dřevěných objektů, například létající altán, vyhlídku či posezení (prolistujte si katalog). Dílna zaznamenala velký úspěch – umělci za své dílo získali cenu v soutěži Grand Prix architektů a do lesoparku začali znovu chodit Vodňanští i turisté.
Dalším krokem na cestě za proměnou byla veřejná dvoukolová architektonická soutěž, kterou si město zvolilo jakožto nejlepší způsob, jak získat skutečně kvalitní, promyšlené a udržitelné řešení. Na přípravu a organizaci soutěže poskytla příspěvek Nadace Proměny, která po celou dobu pomáhala také prostřednictvím konzultací.
Ze soutěžního zadání:
„Předmětem soutěže je navrhnout způsob, jakým ze zpustlého lesoparku v Zátiší vytvořit celoroční cíl Vodňanských, studentů rybářských škol a výletníků z širokého okolí, jak z lesoparku vytvořit jeviště a kulisu nedělního odpoledne stejně jako slavnostního výlovu rybníků, tedy jak ze Zátiší vytvořit plnohodnotnou součást města Vodňany.“
Z celkem 13 návrhů vybrala pětičlenná porota do dalšího kola 5 nejlepších, které pak soutěžící dále rozpracovávali. V říjnu 2014 byli vyhlášeni vítězové; vybraný návrh čeká na realizaci.
Zaujal vás projekt obnovy vodňanského lesoparku? Další informace najdete zde.
zpět na seznam verze pro tisk
Může vás zajímat
Jiráskovy sady – litoměřický „central park"
Přestože jsou Jiráskovy sady největším litoměřickým parkem, mají velkou spádovou oblast a nacházejí se v samém centru města, možnosti jejich využití byly ještě donedávna značně omezené a většina lidí místem pouze procházela. Cílem obnovy parku, která se uskutečnila v letech 2010–2015, bylo proměnit jej v moderní a funkční městský prostor.
Lesopark na vlnách
Vodní plochy a toky představují obrovský potenciál pro živý městský prostor. Maximálně jej využili v Sušici, kde se v letech 2009–2013 s podporou Nadace Proměny revitalizoval lesopark na říčním ostrově Santos. Zdařilá realizace dnes sklízí uznání široké i odborné veřejnosti. Má vaše město řeku, nebo snad dokonce také ostrov, ale současně i rezervy v jejich zapojení do veřejného prostoru? Inspirujte se Santosem!
Ze „stezky strachu“ oblíbeným parkem
„Spíš než park mi to připadalo jako stezka strachu a rodiče mi vždycky říkali, ať se této části města vyhýbám,“ vzpomíná na starou Alejku studentka broumovského gymnázia. Jak se městu podařilo změnit obávané zarostlé údolí ve vyhledávané místo k zastavení, odpočinku, sportu a v dějiště řady kulturních akcí?
Znovuzrozené parky v Kamenickém Šenově
Ještě před pár lety chyběl čtyřtisícovému Kamenickému Šenovu upravený veřejný prostor a na místě dnešních dvou parků byla nevzhledná džungle. Ve spolupráci s Nadací Proměny se však městu podařilo proměnit zanedbané plochy k nepoznání. Z původního porostu se přitom podařilo zachránit většinu vzrostlých stromů, a když se dnes parky procházíte, máte dojem, že tu byly odjakživa.
