Spolek Halda
Jak ze zanedbaného sídliště udělat opět živé místo, obnovit dávnou pospolitost místních lidí a zajistit předávání „paměti“ místa dalším generacím. Na sídlišti Kladno-Rozdělov se o to různými způsoby snaží spolek Halda. Svými aktivitami vzbudil zájem o místo i u místní samosprávy.
Rozdělovské sídliště je dnes známé především díky šestici věžáků z poválečných let, které jsou pro svou architektonickou výjimečnost dokonce zapsány na seznamu nemovitých kulturních památek. I tady – stejně jako v mnohých jiných sídlištích – se však projevuje plynutí času, měnící se potřeby a nároky obyvatel i důsledky některých ne příliš šťastných rozhodnutí v nedávných dobách. Řadu problémů si navíc nese už od dob svého vzniku, kdy nebyl koncepčně dořešen veřejný prostor mezi domy.
Kladenský spolek Halda, který se od roku 2012 snaží pořádáním nejrůznějších akcí formovat identitu města, se otázkou oživení sídliště začal zabývat v roce 2016, kdy zde uspořádal naučnou procházku v rámci akce Den architektury. V návaznosti na to vznikla ve spolku myšlenka projektu Kladno 4 better living, jehož cílem bylo Rozdělov oživit a vyvolat mezi obyvateli diskuzi o tom, jak veřejný prostor využívají a jak by mohl fungovat lépe. Ještě v témže roce projekt získal podporu Nadace Proměny Karla Komárka v programu „Proměň své město".
V roce 2017 spolek zorganizoval řadu naučných a kulturních akcí, jejichž smysl byl jasný - vzbudit zájem lidí a přitáhnout pozornost k veřejnému prostoru. Celoroční mapování lokality i názorů jejích obyvatel, dovedl do uceleného materiálu, a rozdistribuoval městu, kterému může posloužit pro plánování potřebných změn.
Projekt přinesl i další přínosy. „Pokud můžu soudit, tak se město o sídliště začalo více zajímat, “ říká předseda spolku Roman Hájek. On a jeho přátelé si rovněž získali důvěru radnice a byli přizváni k dalšímu projektu.
Snaha Haldy oživit sídliště ani poté neustala. V roce 2018 zopakovala část předchozích aktivit a především dovršila po dvouleté práci publikaci Sídliště Kladno-Rozdělov přibližující širší veřejnosti příběh Rozdělova a věžáků. Dalším důležitým mezníkem bude rok 2019, kdy má být v jednom z věžových domů otevřeno muzeum sídliště se stálou expozicí, na níž se členové spolku významnou měrou podíleli.
Další podrobnosti:
→ web spolku Halda
→ Facebook
→ Halda v programu "Proměň své město"
zpět na seznam verze pro tisk
Město přátelské dětem
Způsob využívání veřejného prostoru dětmi se v posledních letech značně proměnil. Ještě nedávno děti běhaly celé odpoledne venku. Dnes je takový způsob trávení volného času ve městech spíše raritou. Naplňují ale naše města potřeby těch nejmladších? Když se na své okolí podívaly očima dětí socioložka, pedagožka a architektka, vzešlo z toho silné znepokojení. A takto vznikl spolek Město přátelské k dětem.
Architekti bez hranic
Skupinka přátel podobného zaměření se rozhodla, že využije svého vzdělání a schopností a přispěje ke kultivaci veřejného prostoru. Svou pomoc směřují i k lidem, kteří se ocitli na okraji společnosti a k místům, kterým se ostatní mnohdy raději vyhýbají. V jednom ze svých projektů se snaží zlepšit zanedbané prostory podchodů metra na Vltavské v Praze.
Dočasné hravé náměstí v Kodani – pro malé i velké
Hřiště na Boblepladsen („Bublinové náměstí") je jedním ze tří dočasně vytvořených veřejných prostranství v historickém areálu pivovaru Carlsberg, kde dnes vyrůstá nová kodaňská čtvrť. Místo je přizpůsobené hlavně provozování pouličních sportů, za účelem oživení celé lokality ale slouží i jako důležitý společenský prostor.
Otevřená ulice v Kolíně
Skupina přátel z Kolína přišla s nápadem vytvořit v centru města prostor pro pravidelné podvečerní setkávání místních. Přáli si oživit ulice, přilákat na ně zdejší obyvatele, podpořit jejich setkávání a rozvíjet místní společenský život. Vznikl tak projekt Otevřená ulice a tradice týdenních sousedských podvečerů v kolínských ulicích.
Plechárna
Na sídlišti Černý Most v Praze dokázali proměnit bývalou kotelnu v zázemí pro kulturu a setkávání místní komunity. Nápad příspěvkové organizace si získal podporu radnice a za aktivní účasti zdejších obyvatel se tu podařilo vybudovat živé sportovní a volnočasové centrum Plechárna. Jeho hlavní ideou je propojovat obyvatele a posilovat místní vazby.
Vršovická zahrada
Na pomezí pražských čtvrtí Vinohrady a Vršovice, ve Francouzské ulici se nachází nevyužitá parcela po dvou zbouraných domcích. Zaplevelený plácek dlouho nikoho nezajímal, až se místní obyvatelé rozhodli vytvořit zde osobitý veřejný prostor pro komunitní i jiné aktivity. Nevelká proluka ve staré zástavbě se díky místní iniciativě proměnila v příjemnou zahradní oázu uprostřed města a ožila výtvarnou site-specific instalací.
