Město přátelské dětem
Způsob využívání veřejného prostoru dětmi se v posledních letech značně proměnil. Ještě nedávno děti běhaly celé odpoledne venku. Dnes je takový způsob trávení volného času ve městech spíše raritou. Naplňují ale naše města potřeby těch nejmladších? Když se na své okolí podívaly očima dětí socioložka, pedagožka a architektka, vzešlo z toho silné znepokojení. A takto vznikl spolek Město přátelské k dětem.
„Když se podíváme na nabídku pro dětskou hru ve městě, tak se nám vybaví obrázek klasického sériově vyráběného hřiště z katalogu. Stále velkou většinu formálních hřišť tvoří tato ohrazená místa bez návaznosti na okolní prostor města, s jednotvárnou nabídkou hry, často bez přírodních prvků a živlů a bez nabídky tzv. přijatelného rizika. Jsou to umělohmotné světy, děti zde vyrůstají odděleně od zbytku městského dění,“ říká architekta s spoluzakladatelka iniciativy Město přátelské k dětem Mirjana Petrik. Podotýká, že děti nevnímají, kde začíná hřiště a kde končí. Hrají si kdykoli, kdekoliv a jakkoliv.
Koncept Města přátelského k dětem (z anglického Child friendly city) bere ohledy na potřeby a schopnosti dětí, umožňuje dětem vyrůstat v příjemném a bezpečném prostředí, které neomezuje jejich pohyb a pobyt ve veřejném prostoru a umožňuje jim hrát si a poznávat okolí. Tuto mezinárodní Úmluvu v Čechách „zastupuje“ od roku 2013 spolek tvořený z většiny právě architektkami, ale i socioložkami a pedagožkami.
Převážná část jejich aktivit se soustředí v metropoli - od roku 2017 spolupracuje Město přátelské dětem s Prahou 6 na zlepšení prostředí pro děti v Bubenči. Pilotní projekt, který mimo jiné podpořila grantem Nadace Proměny Karla Komárka, měl upozornit na to, že i přes vysokou poptávku chybí v Bubenči místa určená dětem a teenegrům ve věku 7-12 let. Iniciativa Město přátelské k dětem tedy přizvala ke spolupráci žáky místní základní školy, v němž si zkusili navrhnout herní prvky a zasadit je do okolního veřejného prostoru. Celý projekt vyvrcholil festivalem Děti a město, který na jeden den proměnil tvář parku Generála Lázaro Cárdenase, u nějž se škola nachází (více ve videu).
→ VIDEO
Předcházející roky spolupracovalo Město přátelské k dětem také s MČ Praha 7 a MČ Praha 3. Ambicí spolku je ale šířit svou agendu i do dalších měst a podnítit jejich vedení, aby do plánování veřejných prostranství zapojily také děti a mladistvé. „Ve spolupráci s městskými, občanskými a ekonomickými činiteli je potřeba vyvíjet aktivitu a uplatňovat princip měst přátelských k dětem na lokální úrovni,“ míní Mirjana Petrik. V roce 2018 uspořádali spolu s platformou Architektura dětem druhý ročník stejnojmenné konference, na níž přizvali i mezinárodní odborníky z různých oborů. Cílem bylo stavení vizí, které povedou ke zefektivnění procesu navrhování, realizace a certifikace herních prostor tak, aby co nejlépe sloužily svým uživatelům, tedy dětem.
Další podrobnosti:
→ web spolku
→ facebook spolku
→ Město přátelské dětem v programu „Proměň své město"
→ web Architektura dětem
zpět na seznam verze pro tisk
Může vás zajímat
Architekti bez hranic
Skupinka přátel podobného zaměření se rozhodla, že využije svého vzdělání a schopností a přispěje ke kultivaci veřejného prostoru. Svou pomoc směřují i k lidem, kteří se ocitli na okraji společnosti a k místům, kterým se ostatní mnohdy raději vyhýbají. V jednom ze svých projektů se snaží zlepšit zanedbané prostory podchodů metra na Vltavské v Praze.
Dočasné hravé náměstí v Kodani – pro malé i velké
Hřiště na Boblepladsen („Bublinové náměstí") je jedním ze tří dočasně vytvořených veřejných prostranství v historickém areálu pivovaru Carlsberg, kde dnes vyrůstá nová kodaňská čtvrť. Místo je přizpůsobené hlavně provozování pouličních sportů, za účelem oživení celé lokality ale slouží i jako důležitý společenský prostor.
Otevřená ulice v Kolíně
Skupina přátel z Kolína přišla s nápadem vytvořit v centru města prostor pro pravidelné podvečerní setkávání místních. Přáli si oživit ulice, přilákat na ně zdejší obyvatele, podpořit jejich setkávání a rozvíjet místní společenský život. Vznikl tak projekt Otevřená ulice a tradice týdenních sousedských podvečerů v kolínských ulicích.
Plechárna
Na sídlišti Černý Most v Praze dokázali proměnit bývalou kotelnu v zázemí pro kulturu a setkávání místní komunity. Nápad příspěvkové organizace si získal podporu radnice a za aktivní účasti zdejších obyvatel se tu podařilo vybudovat živé sportovní a volnočasové centrum Plechárna. Jeho hlavní ideou je propojovat obyvatele a posilovat místní vazby.
Vršovická zahrada
Na pomezí pražských čtvrtí Vinohrady a Vršovice, ve Francouzské ulici se nachází nevyužitá parcela po dvou zbouraných domcích. Zaplevelený plácek dlouho nikoho nezajímal, až se místní obyvatelé rozhodli vytvořit zde osobitý veřejný prostor pro komunitní i jiné aktivity. Nevelká proluka ve staré zástavbě se díky místní iniciativě proměnila v příjemnou zahradní oázu uprostřed města a ožila výtvarnou site-specific instalací.
