Jiráskovy sady – litoměřický „central park"
Přestože jsou Jiráskovy sady největším litoměřickým parkem, mají velkou spádovou oblast a nacházejí se v samém centru města, možnosti jejich využití byly ještě donedávna značně omezené a většina lidí místem pouze procházela. Cílem obnovy parku, která se uskutečnila v letech 2010–2015, bylo proměnit jej v moderní a funkční městský prostor.
Jiráskovy sady svým půdorysem i polohou ve městě vytvářejí jakýsi zelený protipól litoměřickému hlavnímu náměstí. Samotný park je rovněž obklopen řadou významných budov, navíc přes něj procházejí důležité trasy spojující různé části města. Přes ideální výchozí podmínky pro živý městský prostor byly ale funkce parku v minulých letech postupně redukovány. Posílení role pobytového a společenského prostoru bylo hlavím cílem rozsáhlé obnovy, jejíž realizace se uskutečnila díky podpoře Nadace Proměny.
Oficiální historie Jiráskových sadů se začala psát v 90. letech 19. století. Už na konci 30. let zde ale fungovala tzv. Studentská louka a v dalších letech pak dvě školní hřiště. Právě na jejich základech byl park posléze založen. Poslední zásadní rekonstrukce sadů se uskutečnila v 80. letech 20. století. Úprava parku ale brzy přestala korespondovat s výstavbou v nejbližším okolí a sady se začaly potýkat s narůstajícími nedostatky a problémy.
Pojmenování všech záporů, ale i kladů a příležitostí ke zlepšení bylo úkolem pro místní veřejnost hned v začátku projektu zahájeného v roce 2010. Shrnutí závěrů z anketního šetření a veřejných projednání projektu bylo důležitou součástí zadání architektonické soutěže Cena Nadace Proměny 2011.
Logická cestní síť, nový mobiliář, lepší stav zeleně i vytvoření ústředního prostoru parku – nejen to byly hlavní úkoly pro zúčastněné ateliéry. „Park se stane víc otevřeným a slunným. Budeme se snažit zachovat kvalitní a velmi krásné dřeviny, které tu jsou, a potlačit ty, které do nich ‚vrůstají´. Celkově posuneme park na evropskou úroveň soudobé krajinářské architektury.“ Tak komentoval vítězný návrh Zdenek Sendler z Ateliéru zahradní a krajinářské architektury. Autoři se zaměřili na to, aby park působil současně, měl jasnou kompozici a vyhovoval provozu, který se v něm odehrává. Mysleli také na to, aby se tu návštěvníci cítili bezpečně a pohodlně. V návrhu se mimo jiné museli vypořádat s tím, jak do soudobého pojetí městského parku včlenit dopravní hřiště ze 70. let 20. století, nebo s obnovou válečného památníku v podobě sochy vojáka.
Zapojení místních provázelo všechny etapy projektu. Lidé měli opakovaně možnost diskutovat o návrhu s architektem,nadace ve spolupráci s městem a místními organizacemi uspořádala i řadu dalších akcí. Viz také videogalerii projektu.
Jiráskovy sady dnes nabízejí upravené trasy cest, nový mobiliář, zpevněnou centrální plochu k pořádání nejrůznějších akcí, tři dětská a jedno sportovní hřiště i místo pro setkávání studentů. Kompletní rekonstrukcí prošlo zároveň s parkem dopravní hřiště se správní budovou a sociálním zázemím. Soudobou atmosféru parku dotvářejí originální prvky, které pro Jiráskovy sady navrhli studenti z Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace z Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Podrobnosti o kompletní proměně litoměřických Jiráskových sadů najdete na projektové stránce.
Realizace tohoto projektu byla podpořena Nadací Proměny Karla Komárka v rámci grantového programu Parky.
zpět na seznam verze pro tisk
Může vás zajímat
Lesopark na vlnách
Vodní plochy a toky představují obrovský potenciál pro živý městský prostor. Maximálně jej využili v Sušici, kde se v letech 2009–2013 s podporou Nadace Proměny revitalizoval lesopark na říčním ostrově Santos. Zdařilá realizace dnes sklízí uznání široké i odborné veřejnosti. Má vaše město řeku, nebo snad dokonce také ostrov, ale současně i rezervy v jejich zapojení do veřejného prostoru? Inspirujte se Santosem!
Cesta za proměnou lesoparku V Zátiší
Snaha Vodňanských o oživení kdysi oblíbeného městského lesoparku je příběh o iniciativě a vytrvalosti. Začal před několika lety aktivitami občanského sdružení Vodňany žijou, do kterých se postupně zapojili místní lidé, organizace a instituce – a dnes má město v ruce promyšlené návrhy řešení celé lokality, vzešlé z nedávné architektonické soutěže.
Ze „stezky strachu“ oblíbeným parkem
„Spíš než park mi to připadalo jako stezka strachu a rodiče mi vždycky říkali, ať se této části města vyhýbám,“ vzpomíná na starou Alejku studentka broumovského gymnázia. Jak se městu podařilo změnit obávané zarostlé údolí ve vyhledávané místo k zastavení, odpočinku, sportu a v dějiště řady kulturních akcí?
Znovuzrozené parky v Kamenickém Šenově
Ještě před pár lety chyběl čtyřtisícovému Kamenickému Šenovu upravený veřejný prostor a na místě dnešních dvou parků byla nevzhledná džungle. Ve spolupráci s Nadací Proměny se však městu podařilo proměnit zanedbané plochy k nepoznání. Z původního porostu se přitom podařilo zachránit většinu vzrostlých stromů, a když se dnes parky procházíte, máte dojem, že tu byly odjakživa.
