Léčba parkem
Bydlíte poblíž parku? Máte štěstí! Další a další výzkumy totiž ukazují, že blízkost zeleně má na naše zdraví a spokojenost mnohem větší vliv, než by se mohlo zdát. S trochou nadsázky by se dalo říct, že veřejné zdraví je – alespoň částečně – v rukou urbanistů.
Jak konkrétně parky a zeleň naše zdraví ovlivňují? V první řadě umožňují obyvatelům měst přímý kontakt s přírodou, což má měřitelné pozitivní účinky na lidskou psychiku. Na stránkách americké organizace The Trust for Public Land, která se přínosy městské zeleně dlouhodobě zabývá, se dočteme: „Lidé, kteří žijí poblíž parků, jsou v lepší psychické kondici.Výzkumy potvrzují, že kontakt s přírodou snižuje stres a přispívá k relaxaci a regeneraci. Pobyt ve venkovní zeleni také prokazatelně zlepšuje pozornost a soustředění u dětí i dospělých. Dokonce i u dětí s poruchami pozornosti dochází ke zmírnění příznaků, když si hrají venku v přírodním prostředí."
Ke stejnému závěru dospěli ve svém výzkumu z roku 2013 také vědci z University of Exeter Medical School. Vedoucí výzkumného týmu Ian Alcock říká: „Zjistili jsme, že osoby, které se přestěhovaly do oblastí s vyšším výskytem zeleně, prakticky okamžitě zaznamenaly podstatné zlepšení v oblasti duševního zdraví – a toto zlepšení přetrvávalo nejméně po dobu následujících tří let. U osob, které se přestěhovaly do méně zelených částí města, došlo naopak ke zhoršení.“
S lepší náladou, nižší hladinou úzkosti a stresu pak souvisí celá řada pozitivních následků: bylo například prokázáno, že pohled na přírodní prvky nebo výhled do zeleně vede k větší spokojenosti v zaměstnání i k vyšší pracovní výkonnosti. Zeleň také přispívá k rychlejšímu uzdravování, podporuje kreativitu a dokonce má vliv i na míru kriminality. Podle studie, kterou v roce 2001 uskutečnili Frances E. Kuo a William C. Sullivan ve velkém bytovém komplexu v Chicagu, vykazovaly oblasti plné zeleně o 48 % méně majetkové trestné činnosti a o 52 % méně násilných trestných činů než „betonová ghetta“.
Parkykromě toho nabízejí příležitosti pro přirozenou fyzickou aktivitu, kterou dnešní městský člověk většinou postrádá, a tak se nepřímo podílejí i na prevenci nejrůznějších onemocnění. Výzkum z roku 2007 prokázal souvislost mezi vzdáleností parku a četností cvičení: čím blíže to měli lidé do parku, tím častěji cvičili.
V neposlední řadě parky zlepšují mikroklima města a zmírňují nepříznivé dopady znečištění: snižují vysoké teploty, zvyšují vlhkost a pohlcují emise a nečistoty – práší se v nich až osmkrát méně než v okolní zástavbě.
Důležité jsou jak velké parky, tak i menší plochy zeleně. Helena Nordh z Norwegian University of Life Sciences upozorňuje, že bychom význam malých parků neměli podceňovat – podstatná je totiž především snadná dostupnost. Malý parčík pár desítek metrů od domova je tudíž přínosnější než obrovský park na druhé straně města. Potvrzuje to i profesorka Catharine W. Thompson z výzkumného centra Open Space na univerzitě v Edinburghu, která navíc zdůrazňuje význam přístupnosti pro všechny bez rozdílu: „Zeleň je nedílnou součástí zdravého města. Ideální by bylo, kdyby měl každý člověk atraktivní využitelnou plochu zeleně do 5 až 10 minut pěší chůze od domova. Docházková vzdálenost je zásadní – chceme-li mít ze zeleně užitek, musíme ji mít poblíž. A přístup do ní musí mít každý, chudí i bohatí, bez ohledu na věk či národnost.“
Podle množících se důkazů je tedy zeleň jedním z podstatných faktorů, které ovlivňují psychické i fyzické zdraví obyvatel měst. „Tato zjištění jsou velmi důležitá. Ukazují, že je možné zlepšovat veřejné zdraví prostřednictvím urbanismu,“ říká Ian Alcock a uzavírá: „Zvýšení počtu zelených ploch ve městech může přinést dlouhodobý zdravotní prospěch místním komunitám – za relativně málo peněz a bez medikamentů.“
Další informace k tématu:
→ rozhovor s C. W. Thompson
→ ekopsychologie.cz
→ jdeteven.cz
→ 8 ways that parks improve your health
→ nejzelenější česká města
zpět na seznam verze pro tisk

Mini-manuál péče o prostředí měst a obcí
Architekt Petr Lešek se už několik let věnuje tomu, jak by mohla malá a střední města pečovat o své prostředí a zvelebovat ho. Pro zástupce radnic připravil přehledný souhrn doporučení, jak si co nejlépe rozvhrnout čtyři roky volebního období právě z pohledu péče o kulturní prostředí.

Města pro auta, nebo pro lidi?
Veřejný prostor měst byl v minulosti vždycky místem, kde se ve vyváženém poměru prolínalo setkávání, obchod a doprava. Ve 20. století se však situace dramaticky změnila: čím dál tím víc prostoru si pro sebe ukrajovaly automobily, tradiční trh byl vytlačen do interiéru soukromých obchodů a později do obřích nákupních center, ulice přestaly být živým místem setkávání a z plánování měst se vytratil lidský rozměr.

Město – voda – život
Podobně jako je voda jednou z podmínek samotného života, zcela nenahraditelnou úlohu má i v našich sídlech. Řada měst vznikla právě v přímé návaznosti na přirozený vodní zdroj a možnosti obživy, které nabízel. Vedle mnoha užitkových funkcí, jež má voda ve městech i dnes, narůstá také její sociální význam. Lidé její zdroje rádi vyhledávají, pro rozvoj veřejného prostoru tak voda nabízí obrovský potenciál, který často spočívá v samotném jejím zpřístupnění.

Zelená budoucnost měst
Dnešní městské parky už nejsou jen místem odpočinku a poklidných promenád. Jejich důležitou a nezbytnou součástí se stávají plochy pro aktivní rekreaci, sport, kulturu a herní činnosti. V duchu proměňujícího se životního stylu a mobility lidí se tak mění i přístup zahradně-krajinářské architektury k tvorbě městského prostředí.