Léčba parkem

Bydlíte poblíž parku? Máte štěstí! Další a další výzkumy totiž ukazují, že blízkost zeleně má na naše zdraví a spokojenost mnohem větší vliv, než by se mohlo zdát. S trochou nadsázky by se dalo říct, že veřejné zdraví je – alespoň částečně – v rukou urbanistů.

Jak konkrétně parky a zeleň naše zdraví ovlivňují? V první řadě umožňují obyvatelům měst přímý kontakt s přírodou, což má měřitelné pozitivní účinky na lidskou psychiku. Na stránkách americké organizace The Trust for Public Land, která se přínosy městské zeleně dlouhodobě zabývá, se dočteme: „Lidé, kteří žijí poblíž parků, jsou v lepší psychické kondici.Výzkumy potvrzují, že kontakt s přírodou snižuje stres a přispívá k relaxaci a regeneraci. Pobyt ve venkovní zeleni také prokazatelně zlepšuje pozornost a soustředění u dětí i dospělých. Dokonce i u dětí s poruchami pozornosti dochází ke zmírnění příznaků, když si hrají venku v přírodním prostředí."

Ke stejnému závěru dospěli ve svém výzkumu z roku 2013 také vědci z University of Exeter Medical  School. Vedoucí výzkumného týmu Ian Alcock říká: „Zjistili jsme, že osoby, které se přestěhovaly do oblastí s vyšším výskytem zeleně, prakticky okamžitě zaznamenaly podstatné zlepšení v oblasti duševního zdraví – a toto zlepšení přetrvávalo nejméně po dobu následujících tří let. U osob, které se přestěhovaly do méně zelených částí města, došlo naopak ke zhoršení.“

S lepší náladou, nižší hladinou úzkosti a stresu pak souvisí celá řada pozitivních následků: bylo například prokázáno, že pohled na přírodní prvky nebo výhled do zeleně vede k větší spokojenosti v zaměstnání i k vyšší pracovní výkonnosti. Zeleň také přispívá k rychlejšímu uzdravování, podporuje kreativitu a dokonce má vliv i na míru kriminality. Podle studie, kterou v roce 2001 uskutečnili Frances E. Kuo a William C. Sullivan ve velkém bytovém komplexu v Chicagu, vykazovaly oblasti plné zeleně o 48 % méně majetkové trestné činnosti a o 52 % méně násilných trestných činů než „betonová ghetta“.

Parkykromě toho nabízejí příležitosti pro přirozenou fyzickou aktivitu, kterou dnešní městský člověk většinou postrádá, a tak se nepřímo podílejí i na prevenci nejrůznějších onemocnění. Výzkum z roku 2007 prokázal souvislost mezi vzdáleností parku a četností cvičení: čím blíže to měli lidé do parku, tím častěji cvičili.

V neposlední řadě parky zlepšují mikroklima města a zmírňují nepříznivé dopady znečištění: snižují vysoké teploty, zvyšují vlhkost a pohlcují emise a nečistoty – práší se v nich až osmkrát méně než v okolní zástavbě.

Důležité jsou jak velké parky, tak i menší plochy zeleně. Helena Nordh z Norwegian University of Life Sciences upozorňuje, že bychom význam malých parků neměli podceňovat – podstatná je totiž především snadná dostupnost.  Malý parčík pár desítek metrů od domova je tudíž přínosnější než obrovský park na druhé straně města. Potvrzuje to i profesorka Catharine W. Thompson z výzkumného centra Open Space na univerzitě v Edinburghu, která navíc zdůrazňuje význam přístupnosti pro všechny bez rozdílu: „Zeleň je nedílnou součástí zdravého města. Ideální by bylo, kdyby měl každý člověk atraktivní využitelnou plochu zeleně do 5 až 10 minut pěší chůze od domova. Docházková vzdálenost je zásadní – chceme-li mít ze zeleně užitek, musíme ji mít poblíž. A přístup do ní musí mít každý, chudí i bohatí, bez ohledu na věk či národnost.“

Podle množících se důkazů je tedy zeleň jedním z podstatných faktorů, které ovlivňují psychické i fyzické zdraví obyvatel měst. „Tato zjištění jsou velmi důležitá. Ukazují, že je možné zlepšovat veřejné zdraví prostřednictvím urbanismu,“ říká Ian Alcock a uzavírá: „Zvýšení počtu zelených ploch ve městech může přinést dlouhodobý zdravotní prospěch místním komunitám – za relativně málo peněz a bez medikamentů.“

Další informace k tématu:

→  rozhovor s C. W. Thompson
→  ekopsychologie.cz
→  jdeteven.cz
→  8 ways that parks improve your health
→  nejzelenější česká města 

zpět na seznam verze pro tisk