Veřejný prostor měst byl v minulosti vždycky místem, kde se ve vyváženém poměru prolínalo setkávání, obchod a doprava. Ve 20. století se však situace dramaticky změnila: čím dál tím víc prostoru si pro sebe ukrajovaly automobily, tradiční trh byl vytlačen do interiéru soukromých obchodů a později do obřích nákupních center, ulice přestaly být živým místem setkávání a z plánování měst se vytratil lidský rozměr.

Podobně jako je voda jednou z podmínek samotného života, zcela nenahraditelnou úlohu má i v našich sídlech. Řada měst vznikla právě v přímé návaznosti na přirozený vodní zdroj a možnosti obživy, které nabízel. Vedle mnoha užitkových funkcí, jež má voda ve městech i dnes, narůstá také její sociální význam. Lidé její zdroje rádi vyhledávají, pro rozvoj veřejného prostoru tak voda nabízí obrovský potenciál, který často spočívá v samotném jejím zpřístupnění.

Dnešní městské parky už nejsou jen místem odpočinku a poklidných promenád. Jejich důležitou a nezbytnou součástí se stávají plochy pro aktivní rekreaci, sport, kulturu a herní činnosti. V duchu proměňujícího se životního stylu a mobility lidí se tak mění i přístup zahradně-krajinářské architektury k tvorbě městského prostředí.