Veřejný prostor/Veřejný prostor

Proměny pro města
Jak proměnit park či veřejný prostor

Mini-manuál péče o prostředí měst a obcí

Architekt Petr Lešek se už několik let věnuje tomu, jak by mohla malá a střední města pečovat o své prostředí a zvelebovat ho. Pro zástupce radnic připravil přehledný souhrn doporučení, jak si co nejlépe rozvhrnout čtyři roky volebního období právě z pohledu péče o kulturní prostředí.

Město přátelské dětem

Způsob využívání veřejného prostoru dětmi se v posledních letech značně proměnil. Ještě nedávno děti běhaly celé odpoledne venku. Dnes je takový způsob trávení volného času ve městech spíše raritou. Naplňují ale naše města potřeby těch nejmladších? Když se na své okolí podívaly očima dětí socioložka, pedagožka a architektka, vzešlo z toho silné znepokojení. A takto vznikl spolek Město přátelské k dětem.

Architekti bez hranic

Skupinka přátel podobného zaměření se rozhodla, že využije svého vzdělání a schopností a přispěje ke kultivaci veřejného prostoru. Svou pomoc směřují i k lidem, kteří se ocitli na okraji společnosti a k místům, kterým se ostatní mnohdy raději vyhýbají. V jednom ze svých projektů se snaží zlepšit zanedbané prostory podchodů metra na Vltavské v Praze.

Spolek Halda

Jak ze zanedbaného sídliště udělat opět živé místo, obnovit dávnou pospolitost místních lidí a zajistit předávání „paměti“ místa dalším generacím. Na sídlišti Kladno-Rozdělov se o to různými způsoby snaží spolek Halda. Svými aktivitami vzbudil zájem o místo i u místní samosprávy.

O městech a lidech

Autor: Michaela Hečková

Třiatřicet měst. Třiatřicet míst. Třiatřicet osobních příběhů lidí, kteří se v českých regionech snaží oživit veřejný prostor. Atlas, co vás může inspirovat (pokud se k tomu sami teprve odhodláváte) a utěšit (pokud se tak již stalo).

Veřejný prostor

Co dělá z města příjemné místo k životu?

To, jestli se ve městě cítíme dobře, zásadním způsobem souvisí s kvalitou jeho veřejného prostoru. Město a život v něm vnímáme a hodnotíme především podle charakteru ulic, náměstí, parků, nábřeží a dalších veřejně přístupných prostranství: Užíváme si procházku centrem, nebo z něj rychle prcháme před náporem automobilů, hluku, znečištění a všudypřítomné reklamy? Dostaneme se do práce na kole? Můžeme si vychutnat letní odpoledne ve stínu stromu na předzahrádce blízké kavárny? Jak daleko to máme do parku? Mají si kde hrát naše děti?

Kvalita veřejného prostoru podstatně ovlivňuje nejen podobu města, ale i jeho fungování, prosperitu, bezpečnost a v neposlední řadě také tělesné a duševní zdraví jeho obyvatel. I malá změna k lepšímu může být impulsem pro ekonomický, sociální a architektonický rozvoj. Skrze veřejný prostor také poznáváme kulturní hodnoty města, povahu jeho společnosti i jednotlivých lidi. Bez atraktivních veřejných prostranství, která zvou k účasti na společném dění a umožňují pestrou škálu činností, by město nebylo městem, ale pouhým shlukem staveb.

Další důvody, proč rozvíjet veřejný prostor:

Tvoří základní strukturu města – propojený systém prostranství, který lidem umožňuje život, volný pohyb, přesun z místa na místo a rozvoj mnoha druhů aktivit.
Jsou místem pro svobodné setkávání a komunikaci všech lidí bez rozdílu. Podporují pospolitost, rozmanitost, demokracii a dialog.
Nabízí příležitosti pro rekreaci, aktivní i pasivní odpočinek a hru.
Zapojení veřejnosti do jeho tvorby podporuje rozvoj komunit, pomáhá budovat a kultivovat vztah lidí k místu, ve kterém žijí, rozvíjet občanskou angažovanost a snižovat riziko vandalismu.
Jeho zkvalitnění přináší ekonomický růst. I relativně malé investice mohou nastartovat spontánní procesy rehabilitace mnohem širších oblastí.

Jak je to s veřejným prostorem ve vašem městě nebo obci? Chtěli byste jej změnit k lepšímu? Inspirujte se v dalších sekcích portálu. Užitečné informace najdete také na stránkách Prostranstvi.cz nebo v Manuálu tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy.

verze pro tisk